Oficiálním datem založení včelařské organizace je 15. duben 1901, kdy se v hostinci U Viceníků sešla první valná hromada. Do výboru byli tehdy zvoleni: Předseda: Josef Hückl, soukromý úředník v Božím Požehnání, místopředseda Julius Štrambach, obchodník v Babicích, jednatel Václav Pavlík, kominický mistr v Rosicích, pokladník P. Jakub Rosendorf, kaplan v Rosicích. Dalšími členy byli: Martin Žaloudek, starosta v Babicích, Antonín Čech, starosta ve Zbejšově, Karel Odehnal, rolník v Neslovicích (zde se včelaří dodnes!). Za delegáta spolku byl zvolen Adam Šebek, nadučitel v Lukovanech.

 Od roku 1903 se spolek schází v místnostech měšťanské školy v Rosicích, má již 52 členů, z nichž 41 pojistilo svá včelstva u Hasičské pojišťovny. Byly pořádány 4 včelařské schůze spojené s přednáškami.

Roku 1910 jsou Rosice uváděny s počtem včelstev 386 na 8. místě na Moravě, se 35 členy zaujímají 16. místo.

V roce 1911 se spolek zúčastnil další výstavy, a za krmítko, v podstatě dodnes  užívané, obdržel pak Havlíček z Domašova cenu. Krmilo se jím už v medníku, je jednoduché, se včelami nepřijde do styku, cukrový roztok se jen dolévá a celé krmítko se odstraní z úlu, až je včelstvo zcela nakrmeno.

 

Nadešla válečná  léta a s nimi i těžké čase. Pole zůstala z velké části neobdělána, a tak plevely všeho druhu přinášely alespoň včelám užitek, jakého dlouho nebývalo.

 V květnu 1925 byla v Rosicích založena Družina přátel plemenného chovu na Moravě, jejímž aktivním členem byl od samého založení František Posádka, snad nejvýznamnější včelař za celou dobu trvání organizace.

Nové období chovu počíná rokem 1929, kdy byl do funkce kontrolora zvolen mladičký inženýr Jiří Savvin. Poprvé v tomto roce je uváděna i plemenná stanice v Rosicích, kde správce Posádka choval matky Jindra a především známý kmen Rosička, který se rozchovával v podstatě až do r. 1969, kdy se celostátně přešlo na chov kraňského kmene.

Ve dnech 5. a 6. července 1931 se konala na sokolovně zdařilá jubilejní výstava včelařského spolku v Rosicích, spojená s výstavou ovoce, zvířectva, květin.

 17. červen 1934 byl slavnostním dnem pro celé Rosice. Za četné účasti funkcionářů města, Zemského ústředí spolků včelařských a dalších hostí převzal Posádka klíč s přáním, aby jej vedl tak, aby byl chloubou moravského včelařství. V dějinách plemenného chovu matek zaujímají Rosice důležité místo. František Posádka v úzké spolupráci s Výzkumnou stanicí včelařskou v Židlochovicích dosáhl velmi dobrých výsledků. Na mezinárodní včelařské výstavě v Bělehradě v r. 1937 obdržel zlatou medaili za vystavené matky, což bylo velikým uznáním jeho chovatelských zásluh.

Nastala válečná léta, kdy veškerá spolková činnost byla omezena. Události z března 1939 rozvrátily také naši včelařskou organizaci a téměř anulovaly dosud vykonanou spolkovou práci. Na Moravě bylo mnichovským diktátem např. ztraceno 22 spolků z Moravského zemského ústředí.

V roce 1942 byla stanovena povinná dodávka medu. V té době patřily k našemu spolku také vzdálenější obce Rapotice, Sudice a Jakubov. Je známa cena cukru (645 Kčs za 1 q), dávka pro jednoho včelaře byla stanovena na 7,5 kg. Často byla podávána žádost o snížení povinné dodávky medu z důvodu převčelení, velké rojivosti včel, zamoření roztočovou nákazou apod.

 V roce 1944 byl rozpuštěn celý výbor včelařského spolku, příčinou byly nejasnosti kolem zpronevěry přídělu cukru pro včelaře. Po osvobození v r. 1945 se v celé Československé republice vyvinuly snahy o obnovu celostátní včelařské organizace na osvědčené předválečné organizační úrovni.

 

Na členské schůzi 24. 2. 1946 podává př. Posádka zprávu o připravovaném přebudování včelařské organizace v celostátním rámci. I nadále se rozděloval včelařský cukr, jehož cena bylo odhlasována z původních 12,60 na 13 Kčs. Dále se odváděla částka 2 Kčs z každého včelstva na včelí pastvu.

 Ke dne 31. 12. 1948 má rosický spolek 250 členů se 2058 včelstvy (k 31. 3. 1949 bylo vyzimováno 1890 včelstev). Rok nato se uvádí 246 včelařů a 2414 včelstev.

V r. 1950 především zásluhou tehdejšího předsedy Posádky byla převezena do Rosic busta MUDr. Františka Živáňského, který bývá nazýván otcem moravského včelařství.

Roku 1950 se začínají množit krádeže včel. Téhož roku požadují ČSSS Troubsko patronát nad včelařským oddělením, které se buduje při statku na Kývalce. Je zaváděno pohyblivé včelařství.

Dne 7. června 1951 se konaly oslavy 50. výročí založení spolku v Rosicích. Slavností schůzi zahájil v 10 hod. dopoledne předseda př. Posádka v sokolovně v Rosicích. Této schůzi byl přítomen předseda brněnského kraje př. Jaroš, dále jednatel Řezníček a také čestný člen našeho spolku Ing. Savvin z Prostějova. Přísný se zdá zápis ze dne 22. 12. 1951, podle něho bude potrestán včelař, který odmítne léčení, pokutou 450 Kčs, pokud nezaplatí – bude vyloučen ze spolku. Roj stál v tomto roce 160 Kčs, za včely se platilo od 800 do 1200 Kčs za 1 kg do 15. 6., smetenec 120 Kčs, matka 100 Kčs.

V červenci roku 1957 zemřel př. František Posádka, s jehož jménem je spojena mnohaletá úspěšná činnost rosického spolku. Krátce po jeho úmrtí se schází valná hromada, aby zvolila nového předsedu. Stává se jím generál Jaroslav Klíma, který stál v čele organizace do května 1960.

 Období let 1958-1985 je podrobně zachyceno v knize zápisů naší organizace. Z nich se například dovídáme, že i v roce 1960 bylo k dispozici členům 15 q cementu, 5000 cihel a 50 m² pískované lepenky. Nadále se organizují soutěže k přibližování včelstev k zemědělským kulturám, nařízeno povinné léčení včelstev přípravkem BEF proti akarinóze, zdůrazňují se povinné dodávky medu prostřednictvím družstva Jednota.

 

 V roce 1960 byl zvolen předsedou organizace Jan Ulbrych. Patří k dalších významných členům rosického spolku. Narodil se 5. 12: 1919. Byla to šťastná volba, kdy nastoupil př. Ulbrych na rosickou stanici po zemřelém př. Posádkovi. V chovu ušlechtilých matek navazuje na jeho úspěšné působení a svou obětavou prací vytváří spolehlivou tradici, kterou se Rosice mohou již v té době pyšnit.

 V rámci oslav 70. výročí založení Včelařského spolku byl uspořádán v Kulturním domě Jos. Jurana dne 20. 2. 1971 včelařský ples, který byl hodnocen i nevčelařskou veřejností jako nejlepší v celé sezóně. Prodávalo se medové pečivo i výborná medovina uvařená v předstihu  u př. Franty v Tetčicích.

  Po smrti Jana Ulbrycha v lednu 1972 byl předsedou pak „doporučen“ př. Stanislav Franta z Tetčic. Jeho funkční období trvá do 20. 2. 1980. ve výboru pracoval ještě v různých funkcích až do své nenadálé smrti v r. 1992. Jednalo se o poctivého a svědomitého funkcionáře, uznávaného odborníka i organizátora včelařského života.

 V roce 1972 se rozhodlo o stavbě přednáškové místnosti na rozmnožovací stanici v Rosicích v hodnotě Kč 300 000. Řízením této akce byl pověřen dosavadní správce stanice př. Jan Komárek. Je především jeho zásluhou, že konečná podoba tohoto stánku včelařů se rozrostla do nynější podoby.

  80. léta vstupují do dějin včelařství nejen v Rosicích také tím, že je do našich včel zavlečen, pravděpodobně z východu, roztoč Varroa jacobsoni, původce nemoci včel známé pod názvem varroáza. V naší organizaci byla zaznamenána poprvé v r. 1989. Od té doby se provádí pravidelné léčení všech včelstev a tato nemoc je pod stálým dohledem Veterinární správy.

  Od 7. března 1990 stojí v čele organizace př. Ing. Josef Janoušek, jednatele vykonával Ing. Karel Martinek, jehož po volbách den 5. 2. 1995 v této funkci vystřídal Mgr. Jaroslav Blecha z Lesního Hlubokého.

Od roku 2008 byl předsedou zvolen Ing. Miloslav Sedláček z Ostrovačic a do funkce jednatele Ing. Jan Šujan z Lukovan, kteří své funkce zastávají dodnes.

 

© 2008 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode